Nebudu nějak přehnaně zastírat, že onen uplakaný říjnový večer jsem se do Nové Chmelnice vypravil pouze a jen kvůli vystoupení IMMOLATION. Newyorská death metalová ikona se totiž v posledních letech těší neobyčejné přízni tvůrčích múz. Téměř jako v památných letech 1996-2000, kdy se Američané nacházeli na vrcholu svých sil. Pryč jsou nevýrazné časy „Shadows In The Light“. IMMOLATION jsou díky „Majesty And Decay“ a loňskému neméně zdařilému MCD „Providence“ definitivně zpět ve hře o žánrový trůn. Ale nepředbíhejme věcí příštích, zatím je pouze okolo sedmé hodiny večerní a na pódiu zrovna vyhrává londýnská sestava DEAD BEYOND BURIED.

Tvorbou Angličanů jsem zatím zcela nedotčen a po vystoupení v nově zrekonstruované Chmelnici na tom asi sotva budu něco měnit. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že death metalové řemeslo mají DEAD BEYOND BURIED zvládnuté na vcelku důstojné úrovni. Setu bohužel nepřidal na větší zajímavosti ani zvuk, ale ten byl toho večera problémem snad všech zúčastněných, včetně domácí stálice HEAVING EARTH. Jelikož autor reportu zbožňuje staré DIABOLIC, INCANTATION, IMMOLATION a téměř vše od MORBID ANGEL, nemůže mu být tvorba HEAVING EARTH nesympatická. Již teď s nadějí vyhlížím jejich druhou řadovou desku, kde budu tentokráte očekávat méně citací a více inovativních myšlenek. Pokud se bude pokračovat v linii nastolené nedávnou dvouskladbovou ochutnávkou „Redemption Ablaze“, nemám o výsledek absolutně žádné obavy. Celkově slušné vystoupení a Štěpánek za mikrofonem dokonce výtečný. Domácí produkce zastínila jak předcházející kapelu, tak i tu následující – zcela neznámé FORSAKEN WORLD. Francouzi mají na kontě zatím jen jednu jedinou řadovku „As Time Reflects Our End“ a hrají blackem jemně načichlý melo/death metal. Toť jest z mé strany ohledně první poloviny večera vše.

IMMOLATION jsem v klubu viděl naposledy před pěti lety, konkrétně pak v Lucerna Music Baru, kde po boku GRAVE a KRISIUN předvedli naprosto strhující výkon, což ovšem není žádné velké překvapení, neb Američané jsou pověstní vysokou kvalitou svých živých vystoupení. Ustálená sestava Dolan / Vigna / Taylor / Shalaty zahájila večer závěrečným titletrackem fenomenálního záznamu „Close To A World Below“ (2000). Chmelnice vyslechla vyvážený a reprezentativní průřez kariérou IMMOLATION. Servírovaly se jak novější vzorky typu „A Glorious Epoch“ nebo „What They Bring“ z loňského EP „Providence“, tak i nestárnoucí klasika. Za všechny uveďme třeba nezapomenutelnou „Into Everlasting Fire“, úvodní to skladbu debutové desky „Dawn Of Possession“ (1991). Snad jen škoda, že nezazněla ani „Once Ordained“, ani má milovaná „Nailed To Gold“. Místo ní Dolan a spol. z druhé řadovky „Here In After“ (1996) zahráli alespoň „Under The Supreme“. Ross Dolan se opět nacházel ve výtečné hlasové formě a stejně jistý výkon podal svým nenapodobitelným stylem i charismatický Robert Vigna, osobnosti pevně spjaté s kariérou IMMOLATION již od roku 1988. Celkově vynikající set, z něhož příznivci newyorské death metalové ikony nemohli odcházet nespokojeni.

MARDUK? Příjemné překvapení. Seveřany uznávám hlavně díky starším deskám typu „Heaven Shall Burn... When We Are Gathered“ nebo „Opus Nocturne“. Naopak novější tvorba, včetně tolik glorifikovaného alba „Rom 5:12“, mě nechavá poměrně chladným. Naživo to však bylo o něčem jiném. I novější skladby jako „The Levelling Dust“, „Nowhere No-One Nothing“ nebo „Throne Of Rats“ vyzněly hodně přesvědčivě. Konečně pomohl i zvuk a především pak bicí souprava byla nazvučena excelentně. Největší ohlas zcela logicky sklidily položky z desky „Panzer Division Marduk“, konkrétně pak titulní a dále pak notoricky známá „Baptism By Fire“. Švédové působili hodně sehraným dojmem, hlavně obsluha bicích nástrojů předvedla při četných blast beatech jistou ruku. Po vystoupení IMMOLATION jsem očekával slabší vývar, MARDUK mě však přesvědčili o pravém opaku a závěr chmelnického klání s přehledem změnili v důstojnou a hodně intenzivní black metalovou záležitost. Spokojenost.